Skromný život tibetských mnichů – učení, modlitby i tvrdá práce

Buddhismus, ačkoliv se řadí mezi náboženství, spadá spíše pod filozofický směr, životní styl a myšlení. V současné době má miliony příznivců nejen ve východní Asii, kde vznikl, ale také ve všech ostatních koutech světa. Buddhismus následuje učení bájného Buddhy, vlastním jménem Siddharta Gautama, který se narodil v bohaté uznávané rodině. Ve svém mládí žil hojným životem, užíval si přepychu a radosti. Až v dospělosti pochopil nevyhnutelnost stáří, nemoci, smrti a pomíjivost všeho, a proto opustil palác a vydal se na cestu s cílem osvobodit sebe i ostatní od strastí. Po několika letech poznávání rozjímal pod košatým stromem, kde dospěl k osvícení. V tu chvíli se z něj stal Buddha neboli Osvícený. Buddhismus má v současnosti několik podob. Mezi velmi známou a oblíbenou odnož patří tibetský buddhismus (lamaismus). Tibetští mniši jsou známí po celém světě a vidět je můžeme i v novinách či televizi.

Den tibetského mnicha začíná brzy ráno

Pokud si myslíte, že mniši pouze meditují, snaží se dojít osvícení a v podstatě nic nedělají, jste na omylu. Jejich den začíná už brzo ráno soukromou modlitbou, následuje pudža neboli bohoslužba - mniši se sejdou společně v chrámu a modlí se, během toho většinou pijí slaný tibetský čaj smíchaný s moukou = campa.

Společná modlitba tibetských mnichů

Mladí mníšci poté jdou do školy, kde se učí tibetštinu, hindštinu, často také angličtinu a matematiku. Dospělí mniši v klášterech mívají přidělenou klasickou práci. Někteří učí ve škole, pracují na poli, někteří zase vaří nebo uklízí. Po čase se vždy jejich pracovní pozice změní. Odpoledne po škole a práci mají všichni opět společnou modlitbu. Večer čeká všechny večeře a následně mají mniši volný čas na přípravu do školy, na cvičení, rozjímání, meditaci, procvičování hry na tibetské mísy apod.

Skromný život v klášteře

Tibetské kláštery jsou poskrovnu zařízené, nebývá zde často ani teplá voda a vytápění. Buddhisté a obzvláště mniši nelpí tolik na majetku a bohatství, proto jsou i kláštery a jejich obydlí skromně zařízeny. Každý tibetský buddhista má čtyři klenoty, kterých si cení, a to Buddhu, dharmu (učení), sanghu (společenství) a lamu (učitele). A co jedí tibetší mniši? Jednoduchá jídla - placky, čaj s moukou = campu, tamější obdobu knedlíků, rýži, zeleninu, ovoce… Omezeně konzumují živočišné produkty a cukr. Nezdravé, rychlé potraviny a fast food nekonzumují vůbec.

Tibetští mniši s tradiční mísou na ukládání jídla a věcí

Zvyky a rituály tibetských mnichů

Zjistit si bližší informace o praktikování tibetského buddhismu může být pěkný oříšek. Není totiž vše nalajnované a vypsané krok za krokem na internetu. Učení bývá předáváno z učitele na žáka a sdílí se v buddhistické komunitě. Vzhledem k tomu, že mniši většinou nevlastní příliš cenný majetek, jako například počítač s připojením k internetu, netráví život online a nelze tak jejich zpovědi a životní příběhy snadno dohledat. Během svých obřadů a modliteb používají tibetské buddhistické růžence, oblíbené tibetské mísy (hudební nástroj), mandaly, tibetské modlitební mlýnky (mani khorlo), pálí vonné tyčinky nebo si vyvěšují tradiční tibetské vlaječky.