O uhlících a jejich žhavení

Zdroj tepla, nezbytný pro jakékoliv dýmkařské hrátky, nám poskytují uhlíky, a to ne ledajaké. Tvarem hranaté, podlouhlé i kulaté, velikostí různorodé. Vyrobené z kokosových skořápek, dřeva citrusů i nekvalitního uhelného prachu. Jak se v nabídce uhlíků vyznat a čím je nažhavit do ruda? 

Na alobal či do heat managementu můžete plácnout všelicos, ne vždy to ale bude fungovat dle předpokladů. Zapomeňte na uhlí z ohniště, koblížkové brikety do grilu a hořící Pepo. Potřebujete dýmkařské uhlí, do ruda rozžhavené a nejlépe kokosové! Existují ovšem i jiné typy uhlíků, a to jak po stránce materiálu, tak i rozměru.

Typy uhlíků

Nejčastěji narazíte na kokosové a rychlozápalné uhlíky, k dostání jsou také bambusové brikety, přírodní dřevěné uhlí a vzácně i tzv. silver tabs. Každé z nich je vhodné pro určitou dýmkařskou příležitost, používají se regionálně i celosvětově. Co o nich víme?

Kokosové uhlí je ideální volbou. Vyrábí se ve formě 26mm a 25mm kostek, také 15mm „půlek“, HMS-ready třetinek a čtvrtek, maticí a dlouhých válečků. Doporučuji velikost 26 mm, 25mm kostky a drobné půlky jsou volbou pro méně teplochtivé dýmkaře. Stavebním materiálem je zuhelnatělá, rozemletá kokosová skořápka ve směsi s vodou a škrobem. 
 

• doporučené značky: Blackcoco, Shaman, Crown, Tom Coco a další

V závislosti na rozměru a kvalitě uhlíku poskytují žár o teplotě 350–400°C, výhřevnost ideální. Při správném oklepávání a otáčení svou výdrží atakují dvě hodiny (26mm verze). Neovlivňují chuť tabáku či náhražky, tedy povětšinou. Produkují ideálně šedý popel o rozumném množství, který se uhlíku příliš nedrží a samovolně odpadává.

Rychlozápalné uhlí alias RZU má jedinou pozitivní vlastnost, a to rychlé rozpálení. Stačí trocha žáru a samovznítí se, může za to vrstva karcinogenního ledku. Toxická záležitost, kterou inhalujete a neskutečně vám kazí chuť kouřené příchutě. Dobrou chuť, akorát že vůbec. Nepoužívejte tento typ uhlíků!
 

• když přece jen musíte: Carbopol

Pyšní se nízkou výhřevností, kruhovým tvarem, slabou výdrží (40–50 minut), silným pachem, nekvalitním materiálem a následně způsobeným bolehlavem.

Dřevěné uhlí je arabskou záležitostí, v Česku se nikdy příliš neuchytilo. Vyrábí se z citronového či pomerančového dřeva a představuje přírodní a nejméně závadný zdroj tepla pro dýmku. Kvůli nízké výhřevnosti ale potřebujete spoustu větviček, popela je z nich jak z urny, výdrž je v řádech desítek minut. 

Jednou z jeho variant jsou i japonské silver tabs, které výrobci tabáku Tangiers doporučují pro svou nízkou výhřevnost. V ČR se téměř nevyužívají, stejně tak bambusové briketky. Před 10 lety tvořili dobrou spojku mezi RZU a kokosáky, ale dnes se na ně již zapomnělo.

Jak uhlíky nažhavit

V domácím prostředí je volbou č. 1 elektrický žhavič. Vhodná je topná spirála v kombinaci s ochrannou mřížkou, narazit můžete také na komínové či podélné žhaviče. Využít lze i plynový sporák, tím myslím jeho desku – opět vám pomůže mřížka. Pro rychlejší rozpálení si vyrobte poklop ze silného alobalu, a to ve tvaru komínu nebo ohrádky (vždy s dírou uprostřed, komínový efekt oceníte).

Do přírody se hodí plynový žhavič nebo klasická plynová kartuš s hořákem a mřížkou. Žhaví se tedy na elektřině a plynu, a to vždy do ruda. Pokud jsou na uhlících černá místa, nejsou ready a mohou vám způsobit bolehlav.

Kde uhlíky nerozpalovat? 

Kokosáky nepřipravíte jako RZU na zapalovači či svíčce, leda s velkou trpělivostí. Sklokeramickou desku můžete častým rozpalováním nenávratně poškodit, indukční desky pro jistotu nerozpálí uhlíky vůbec. V krbu či ohništi sice rozpálíte uhlí jedna dvě, ale příliš vysoký žár může poškodit jejich strukturu – praskají a lámou se.

Příslušenství, které uhlíky ocení. A vy s nimi!

Bezpečnou manipulaci s těmito žhavými bestiemi zajistí kleště – dlouhé či krátké, v desítkách provedení. K užitku přijde i nosič na uhlí, kde uhlí bezpečně oklepete i uložíte. Odložíte zde i HMSko a váš tácek zůstane čistý, jasná volba na doma i do podniku. Abyste správně nahřáli korunku a nemuseli tahat jako blázni, pořiďte si tarbuš. 

Uhlí skladujte na suchém místě, není nic horšího než vlhký kokosák – zhasíná. Lze je přesypat i ponechat v původním balení, je to na vás.